Španělský mastin

No: 91 15.10.1984

ŠPANĚLSKÝ MASTIN (Mastin espanol)

Země původu: Španělsko
Jméno: Španělský mastin (Mastin espanol), užívá se i název Mastin z Leonu (Mastin leones), Mastin Estremadury (Mastin Extremeno), Mastin Manchy (Mastin Manchego)
Rozšíření: celé Španělsko, zvláště hory a náhorní roviny provincií Asturie a Leon, Kantabrijského pohoří, Estremadury, a všeobecně náhorní plošiny a oblasti s rozšířeným volným chovem ovcí, s výjimkou Pyrenejí v oblasti Aragonu a Navarry a oblasti Monegros, kde je rozšířen pyrenejský mastin

I. Vzhled a povaha
1. celkový popis: španělský mastin je velký, těžký, vyváženě stavěný pes mimořádných proporcí, velmi silný a svalnatý, s kompaktní kostrou, velkou hlavou a polodlouhým osrstěním
Z milého a něžného společníka se ve vztahu k nepřátelským šelmám a cizím osobám staví uzavřeně až nepřátelsky, zvláště je-li používán jako strážce a ochránce pozemků a stád. Jeho štěkot je drsný, hluboký a těžký a vzhledem ke své síle nezaměnitelný.
Jedná se o mimořádně inteligentního a současně krásného psa; obě vlastnosti vyjadřuje jeho výraz. Chováním se projevuje jako sebevědomý pes, který používá svoji sílu přiměřeně, neboť si své mimořádné síly je dobře vědom.
2. Kohoutková výška: nahoru neomezená, přičemž se dává přednost větším harmonicky stavěným exemplářům.
Minimální výška:
psi 77 cm,
feny 72 cm.
Je třeba poznamenat, že obvykle jsou tyto minimální výšky silně překračovány, takže psi běžně přesahují 80 a feny 75 cm.
3. Trup: ne zcela kvadratický, takže délka trupu překračuje kohoutkovou výšku. Požadovaným cílem je funkční harmonie proporcí v klidu i v pohybu.
Použití: Ochrana a strážení. Přehnaně bázlivé, zbabělé, nevyrovnané nebo naopak agresivní psy je třeba vyloučit z chovu. Tato rasa je pevně spjata s volným chovem ovcí především merino, které provázel již v dobách středověkých svazů chovatelů ovcí (Mesta) a které bránil proti vlkům a jiným loupeživým šelmám všude, kam stáda táhla nebo se zdržovala na pastvě. I dnes doprovází tato rasa stáda ve volném chovu na pochodu i na domácích pastvinách. Vedle toho se dnes tito psi drží k ochraně, hlídání a obraně pozemků, osob a venkovských usedlostí.

II. Hlava
1. Celkový popis: velká, silná, tvaru tupého jehlanu se širokou základnou. Poměr délky lebky k délce tlamy je 6:4. Při pohledu shora je celkový vzhled tlamy a lebky kvadratický a stejnoměrný bez výrazného přechodu od tlamy ke spánkům. Přiměřeně divergující linie tlamy a lebky (rozbíhající se).
2. Lebka: široká, silná, při pohledu z boku trochu klenutá, širší než delší. Výrazný týlní hrbol.
3. Stop: lehce, málo vyjádřený
4. Tlama: při pohledu z profilu rovná. Při pohledu zezadu téměř čtvercová, ke špičce nosu se přes i nadále impozantní šířku mírně zúžuje. V žádném případě není špičatá.
5. Nosní houba: černá, vlhká, velká a široká
6. Pysky: horní dobře překrývají spodní; dolní pysk má stejně jako koutek tlamy okraj sliznice zubatý. Sliznice musí být černé.
7. Zuby: bílé, silné a zdravé. Velké, špičaté a dobře zapadající špičáky. Silné a mohutné moláry (stoličky). Řezáky spíše malé, nůžkový skus. Plný počet premolárů (třeňových zubů)
8. Oči: v poměru k velikosti lebky malé, tvaru mandle, přednost mají tmavé, barvy lískových oříšků. Pozorný, mírný a inteligentní pohled vůči známým, velmi ostrý pohled na cizí
9. Oční víčka: silná, černě zbarvená. Dolní víčko nechává viditelný kousek spojivky.
10. Uši: středně velké, visící, trojúhelníkové, hladké. Nasazeny nad linií očí. V klidu visí a dobře přiléhají k líci, aniž by se příliš tiskly k lebce. Při vzrušení odstávají od tváře, v zadní části horní třetiny mírně vztyčené. Nekupírované.
11. Řasy: černé stejně jako černé chlupy obočí

III. KRK
Je ve tvaru kužele, široký, silný, dobře osvalený, pohyblivý. Silná volná kůže. Silně vyvinutý dvojitý lalok

IV. TRUP
1. Celkový dojem: pravoúhlý. Silný a robustní, vykazuje enormní sílu, je ale pohyblivý a pružný
2. Kohoutek: vyjádřený
3. Hřbet: silný, dobře osvalený. Žebra s velkými mezižeberními mezerami, dobře klenutá, ne plochá. Poměr kohoutková výška-minimální obvod hrudníku je zhruba 3:4. Bedra dlouhá, široká a silná, ke slabinám se zúžují.
4. Záď: široká a silná. K horizontále a linii hřbetu skloněná cca 45o. Výška jako v kohoutku.
5. Linie hřbetu: rovná, vodorovná i v pohybu
6. Hruď: široká, hluboká, dobře osvalená, mohutná. Vyjádřená prsní kost.
7. Břicho a slabiny: břicho jen málo vtažené, široké slabiny, kůže na slabinách stažená dolů

V. OCAS
V nasazení velmi silný, není nasazen ani příliš vysoko, ani příliš dole. Silný, ohebný a s delším osrstěním než ostatní části těla. V klidu nesen dole, lehce se dotýká hlezen, v poslední čtvrtině někdy ohnutý. V pohybu a při vzrušení nese pes ocas jako šavli, na konci zatočený, ale nikdy zcela vytočený nahoru nebo ležící na zádi

VI. HRUDNÍ KONČETINY
1. Celkový dojem: zcela svislé. Rovné a při pohledu zpředu rovnoběžné. Předloktí třikrát delší než nadprstí. Silné kosti se silným nadprstím.
2. Plece: šikmé, dobře osvalené, delší než předloktí.
3. Úhel lopatka: pažní kost: cca 100o
4. Úhel pažní kost: předloktí: cca 125o
5. Nadprstí: při pohledu z boku téměř rovné. Prakticky je pokračováním předloktí. Silné kosti.
6. Tlapy: kočičí tlapka, uzavřená, silné prsty, vysoké a dobře klenuté. Drápy a polštářky robustní a tvrdé. Přiměřeně vyvinutá kůže mezi prsty

VII. PÁNEVNÍ KONČETINY
1. Celkový dojem: silné, dobře osvalené. Při pohledu ze strany přiměřeně úhlené. Při pohledu zpředu a ze strany svislé; hlezna rovná, uzpůsobená k tomu, aby psovi poskytovala lehkost, mrštnost a eleganci při dostatečném pohybu
2. Stehno: silné a dobře osvalené
3. Úhel pánev: stehno: cca 100o
4. Podkolení: dlouhé kosti, dobře osvalené, silné kosti
5. Úhel stehno: podkolení: cca 120o
6. Hlezna: vyjádřená s dobře definovanou patou
7. Úhel hlezna: otevřený, cca 130o
8. Tlapy: kočičí tlapky, téměř oválné. Jednoduché nebo dvojité paspárky, které se mohou amputovat

VIII. POHYB
Především klus, harmonický, silný a rovný. Žádný mimochod.

IX. KŮŽE
Elastická, silná, bohatá, růžová s tmavou pigmentací. Všechny sliznice černé.

X. OSRSTĚNÍ
Silné, husté, hrubé, polodlouhé, hladké na celém těle až po prsty nohou. Odlišují se dva druhy srsti; krycí srst na hřbetě a srst, která kryje žebra a chrání slabiny. Na končetinách poněkud kratší a na ocase poněkud delší a hedvábnější

XI. BARVY
Rozdílné, přičemž jednobarevnosti - žlutá, lví barva, červená, černá, vlčí šeď a jelení červeň - se dává přednost. I kombinované barvy jako žíhání, s bílým límcem nebo skvrnité.

XII. C H Y B Y
1. Lehké: lehce oblá hlava při pohledu z profilu. Chybějící jeden premolár, klešťový skus. Slabý, v pohybu měkký a zvlněný hřbet. Poněkud slabší nadprstí a předloktí. Lehká bázlivost.
2. Těžké (vylučují zadání známky "výborný"): špičatá tlama. Mírný předkus. Ztráta více premolárů nebo špičáků, která nevznikla úrazem. Klesající hřbet. Silná přestavěnost. Slabé nebo křivé postavení končetin. V pohybu velmi volné lokty. Kravský postoj v klidu a v pohybu. Zvlněná, rozcuchaná nebo příliš dlouhá srst. Kupírované uši nebo ocas. Přílišná ektropie nebo entropie. Nevyrovnaná povaha, přehnaná bázlivost nebo agresivita. Slabý, lymfatický vzhled. Ocas nesený položený na hřbetu.
3. Vady vylučující z chovu: hrbatý nos. Jakýkoliv stupeň podkusu. Přehnaný předkus. Nedostatky v pigmentaci nosní houby a sliznic provázené světlým okem. Monorchismus a kryptorchismus

Pozn.: Všichni psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela uložená v šourku.